Guru Rinpočhe
PadmaSambhava

Guru Rinpočhe je neuvěřitelně svéráznou osobností 8. století, díky jehož působení na území Indie, Tibetu, Bhútánu, ale i míst, která jsou dnes již zaváta písky minulosti, docházelo k dalekosáhlým změnám. Všude, kam vkročil, nejenom, že předával učení buddhismu, ale dařilo se mu celá území vyčistit od místních „nepřátelských“ energií a bytostí. Za jeho pomoci byl v těchto místech buddhismus přijat, jako státní náboženství.
Příchod tohoto velkého jogína předpověděl Buddha Shakyamuni. Jeho život je opředen mnoha mýty a historkami, které odkazují na jeho neuvěřitelnou vnitřní sílu, hlubokou realizaci a zároveň nezkrotnost.
„Od chvíle, kdy ses narodil, je smrt tvým přirozeným vlastnictvím. Lidé, kteří mají pocit, že je stále dost času připravit se na zítřek, a nedbají na blížící se okamžik smrti, nemají rozum. Nyní máš možnost výběru vydat se nahoru či dolů. Pošetilí jsou lidé, kteří se nevěnují praxi dharmy, jež přináší vysvobození! Putování samsárou nemá konce, proto lidé, kteří šálí sami sebe, nemají rozum!“
Guru Rinpočhe
Jeho život se dá chápat jako epos:
Kdysi dávno, v době, kdy se svět ještě teprve učil rozeznávat světlo od stínu, se na severozápadě Indie rozprostíralo království Uddijána – země jezer, hor a božských zahrad. V jeho středu se třpytilo jezero Dhanakoša, tak klidné, že na jeho hladině bylo možné spatřit i neviditelné proudy větru.
Jednoho dne, uprostřed tohoto jezera, se z lotosového květu zrodilo dítě – chlapec s jasnýma očima, které zářily jako dva měsíce. Nebyl zrozen z lidského lůna; vznikl z čistého vědomí, z požehnání Buddhy Amitábhy a moudrosti dákini. Proto ho lidé nazvali Padma Sambhava, "Zrozený z lotosu".
Když jej král Uddijány našel, rozpoznal v něm bytost mimo běžné chápání a přijal ho jako svého adoptivního syna. Mladý Padma vyrostl ve světě krásy i moci, avšak brzy pochopil, že lidské touhy a připoutanost jsou zdrojem nesčetného utrpení. Když jednou zabil zlého rádce, který chtěl ublížit královně, opustil království a vydal se na cestu bez návratu – cestu probuzení.
Putoval po celé Indii, po královstvích a divočinách, setkával se s mahásiddhy, dákini a strážci modrosti. Učil se tančit s démony, ne bojovat s nimi – rozpoznávat jejich podstatu jako prázdnou, proměňovat jed v protijed a medicínu. Díky tomu se stal mistrem tantry. Tím, kdo přetváří všechna omezení v cestu k osvobození.
Získal jméno Guru Rinpočhe, "Vzácný Učitel".
Cesta do Tibetu
Když se tibetský král Trisong Decen rozhodl přinést Buddhovo učení do své země, pozval indického učence Šántarakšitu a pověřil ho stavbou prvního buddhistického kláštěra Samjä. Ale démonické síly Tibetu mu jeho záměr hatily a stavbu pokaždé zničily. Šántarakšita tehdy řekl: "Toto není úkol pro mnicha. Musíme pozvat toho, kdo zkrotil síly temnoty – Padmasambhavu." Proto byl pozván Guru Rinpočhe.
Ten vstoupil do Tibetu ne jako do země, ale jako do snu. Vstoupil přes průsmyky, kde se vítr mění v modlitbu, a přinesl s sebou sílu neohroženého soucitu. Tam, kde se lidé báli, on se smál. Když se mu zjevovali démoni, zavázal je sliby – proměňoval je tak v ochránce Dharmy.
V Samjä pak pomohl dokončit první klášter. V něm učil, že je Dharma nejen filozofií, ale živou zkušeností:
„Démony nelze zničit, protože jsou tvými myšlenkami. Rozpoznej je, a zmizí.“
Guru Rinpočhe
Guru osmi aspektů
V průběhu života se Padmasambhava zjevoval v mnoha podobách – jako učenec, jako jogín, jako hněvivý ochránce, jako nebeský princ i jako žebrák.
Každá z těchto forem odpovídala určité fázi jeho díla – ochočení vášní, odhalení prázdnoty, přenos moudrosti, ochrana Dharmy.
Proto se o něm říká, že se zjevuje v osmi aspektech, které vyjadřují úplnost jeho probuzeného působení.
Tajemné odchody a skryté poklady
Když se jeho pozemské působení naplnilo, Guru Rinpočhe se nerozplynul ve smrti, ale vyzářil se v duhovém těle. V roce 864 n. l., po padesátičtyřech letech strávených v Tibetu, přes prosby svých žáků, opustil zemi v průsmysku Kungthang tak, že se vznesl a odletěl do jím vytvořené Čisté země měděných hor (Zangdok Palri), kde dodnes sídlí a působí pro bytosti, které se na něj obracejí.
Než odešel, ukryl po celém Tibetu, Bhútánu a Nepálu stovky term – skrytých pokladů učení, které mají být objeveny v budoucích časech, až je svět bude potřebovat. Tyto poklady se objevují dodnes prostřednictvím tertönů, zjevených mistrů, kteří mají karmické spojení s jeho myslí.
Guru Rinpočhe dnes
V tibetské tradici se neříká, že Padmasambhava "žil kdysi". Říká se, že žije nyní – v srdci každého, kdo rozpozná vlastní bdělost.
Jeho hlas se prý ozývá v tichu větru:
„Já jsem v tobě, ty jsi ve mně.
Když rozpoznáš svou mysl, nalezneš mě.“
Guru Rinpočhe
A tak příběh Padmasambhavy nekončí – pokračuje v každém, kdo se vydá cestou přímého poznání, kdo promění překážky v probuzení, a kdo se učí tančit v prostoru vědomí jako on.
