Dilgo Khyentse rinpočhe

Dilgo Khyentse rinpočhe byl velmi výraznou osobností tibetského buddhismu 20. století. Předním představitelem meditační tradice Nigma a velkým učitelem Dzogčhenu. Tibeťané ho považovali za žijícího buddhu. Svůj hluboký vhled předával jak v učeních, ale i v textech, které psal tak snadno, jaky by je jen opisoval od samotného bytí.

Narodil se v roce 1910 ve významné rodině, jejíž kořeny sahaly až k samotnému králi Trisongu Detsenovi z 9. století. Již před narozením byl rozpoznán jako inkarnace významného tertöna Jamyang Khyentse Wangpo z 19. století.

Původně pro něho otec připravoval dráhu obchodníka, aby převzal rodinný podnik, ale díky vážné nehodě, kterou malý chlapec prodělal, ustoupil otec od svých představ a od té doby Dilgo Khyentse nastoupil svou duchovní cestu.

Během svého života strávil 20 let pobytem v tichém ústraní, kdy meditoval o samotě v odlehlých poustevnách, jeskyních nebo jen pod skalními převisy. Z kapacity, kterou během tohoto období nabyl, pak čerpal v aktivitách po celý život.

Po odchodu z Tibetu na konci 50. let 20. století do exilu v Bhútánu pomáhal budovat nové káštery, školy a stúpy. Předával učení a psal jak významné buddhistické texty, tak překrásnou poezii. V roce 1985 znovu navštívil Tibet a inicioval rekonstrukci klášterů zničených během kulturní revoluce.

Jeho publikační činnost byla opravdu rozsáhlá. Během života vydal 25 knih o buddhistické filosofii a zachránil bezpočet starých textů. Publikoval také 5 svazků term, jež objevil a tyto texty také uvedl do praxe.

Dilgo Khyentse rinpočhe odešel z tohoto vtělení v 81. letech.